Osnova

Význam slova: Základ, podklad nebo základna. Jedná se o něco, co slouží jako východisko nebo rámec pro další činnost nebo myšlení. Může se jednat o fyzický nebo abstraktní prvek, který tvoří základ pro něco dalšího. Osobní osnova například představuje plán či strukturu, podle kterého se řídíme při plnění úkolů. V jazyce se osnova často používá jako synonymum pro nástin nebo strukturu textu. V matematice zase může označovat základní prvek, ze kterého se skládají složitější útvary. Základ, podklad nebo základna.

Synonyma: základ, podklad, základna, zdroj, zásoba, jádro, fundament, počátek, záměr, cíl

Hovorově: Základ, kostra, skelet, schéma, plán, rámec

Další synonyma

Bibliotéka

Místo, kde jsou shromážděny knihy, dokumenty a další informační zdroje a jsou k dispozici pro veřejnost. Bibliotéka může být součástí instituce nebo samostatná.

Ortoepie

Popis procesu, který se zabývá studiem výslovnosti slov a způsobem, jak jsou vyslovována. Zaměřuje se na fonetiku a artikulaci, tedy na zvukovou stránku řeči. Jedná se o disciplínu, která se snaží stanovit pravidla pro správnou výslovnost slov v daném jazyce.

Přečin

provinění. Jedná se o chybu, přestupek nebo zločin, který se dopouští někdo vůči zákonům nebo pravidlům. Toto slovo může být použito pro různé typy přestupků, od menších přestupků až po závažné zločiny. V přeneseném slova smyslu může také znamenat morální nebo etické pochybení.

Udát se

Slovní spojení "udát se" znamená opustit své současné bydliště a přestěhovat se na jiné místo.

Okradený

Okradený je člověk, který byl připraven o své vlastnictví nebo peníze bez svého souhlasu. Tento člověk může být okraden fyzicky, kdy mu byly ukradeny věci, nebo finančně, kdy mu byly zcizeny peníze. V obou případech se jedná o nečestné jednání, které způsobuje finanční nebo emocionální ztrátu pro oběť. V přeneseném slova smyslu může být okradený také člověk, který byl obelhán nebo podveden, ať už ve vztahu nebo v jiné situaci. V každém případě je význam slova okradený spojen s pocitem ztráty a nedůvěry.

Dvoupólový

Slovo označující dvojí nebo dvojící charakter, vlastnosti nebo schopnosti. Je používáno k popisu jevu, který má dva protikladné aspekty nebo vlastnosti. Může se také vztahovat k elektrickým obvodům, kde označuje přítomnost dvou pólů.