Ovládnout
Význam slova: ovládnout znamená mít kontrolu nad něčím nebo někým, být schopen ovlivňovat a řídit situaci. Může se také používat v přeneseném smyslu, například ovládnout jazyk znamená být schopen ho plynně používat. V kontextu vládnutí se slovo ovládnout používá v souvislosti s mocí a autoritou nad nějakým územím nebo skupinou lidí.
Synonyma: řídit, vládnout, ovládat, držet, mít pod kontrolou, manipulovat, vést, zmocnit se, disponovat, řízení
Hovorově: ovládnout: zvládnout, získat nadvládu, ovláknout, zvládnout, zmocnit se, panovat, vládnout
Další synonyma
Vytrhnout
oddělit násilným pohybem od něčeho celého, zlomit, rozlomit, vyrvat.
Vnějškový
Popis slova: Slovo "vnějškový" znamená něco, co se nachází mimo něco jiného, co je vně nebo v okolí. Je to výraz pro vše, co se týká vnějšího prostředí nebo okolí. V tomto kontextu může být použito pro popis všeho, co se nachází venku nebo v okolí něčeho jiného.
Hovno
vulgární označení pro exkrementy, nečistoty, odpadky nebo nekvalitní záležitosti. Používá se také jako nadávka nebo vulgarismus.
Venkovský
je přídavné jméno, které označuje něco, co se týká venkova nebo je typické pro venkovské prostředí. Může se jednat o vlastnosti, zvyky, způsob života nebo kulturu obyvatel venkova. Slovo může být zaměnitelné s pojmem "selský", který má podobný význam. Obecně se jedná o prostředí odlišné od města, s menším počtem obyvatel a převládajícím zemědělským způsobem života.
Polnost
Polnost je stav, kdy je něco naplněno do maximálního množství. V případě nabitosti se jedná o plnost elektrického náboje nebo plnost energie. V případě sytosti se jedná o maximální nasycení, například v případě syté barvy nebo syté chuti jídla. Polnost tedy znamená dosažení maximálního množství nebo plnosti určitého jevu.
Zvlášť
jedinečný, specifický. Jedná se o přídavné jméno, které vyjadřuje něco, co se od ostatních věcí liší nebo je na něčem zvláštní. Může se také použít k označení něčeho výjimečného nebo mimořádného. Slovo "zvlášť" se často používá v kontextu, kdy se chce zdůraznit nějaká vlastnost nebo skutečnost. Například: "Byl zvlášť šťastný, když uslyšel dobrou zprávu."