Rčení
Význam slova: rčení je označení pro určitý typ ustáleného výroku, který má význam přísloví, příslovce nebo přímluvy. Používá se v běžné mluvě a má za cíl vyjádřit určitý názor nebo naučit člověka něčemu. Rčení může být výrazem moudrosti, zkušenosti nebo lidového poznání. Používá se k předávání tradic a zvyklostí a může být charakteristické pro určitou kulturu nebo region.
Synonyma: přísloví, úsloví, přímluva, motta, axiomy, maxima, adagia, sententia, apophtegma, proverbium
Hovorově: průpovídání, přísloví, pořekadlo, rčeníčko, rčeník, rčenka
Další synonyma
Hmotný
označuje něco, co má hmotu, je tedy materiální a tělesné. Jedná se o vlastnost předmětu, která určuje jeho hmotnost a fyzické vlastnosti. V kontextu se jedná o vlastnost, která odlišuje věci od nehmotných jevů, jako jsou myšlenky nebo emoce.
Dopustit se
Vyjádření toho, že někdo nebo něco udělal něco špatného, nepřípustného nebo nesprávného.
Zlořečit
Mít v úmyslu způsobit škodu nebo ublížit, často doprovázeno hlasitým projevem nevole nebo vzteku.
Pletichařit
jednat záludně, podvádět, šidit, využívat klamavých prostředků k dosažení svého cíle. Jedná se o negativní vlastnost, která je často spojována s manipulací a falešností.
Anomální
Neobvyklý, odlišný od běžného, atypický. Popisuje situaci, jev nebo vlastnost, která se vymyká z normálu. Může být použit v pozitivním i negativním smyslu, záleží na kontextu. Obecně vyjadřuje něco, co je výjimečné a není typické pro danou situaci nebo skupinu.
Rýt
vyřezávat, hloubat, vytvářet důlky nebo otvory. Používá se především v souvislosti s kopáním, vyhloubením nebo vytvořením něčeho pomocí nástroje nebo rukou.