Rozjasnit
Význam slova: vylepšit nebo zvýraznit jas nebo světlo.
Synonyma: osvětlit, zjasnit, rozsvítit, problesknout, prosvítit, zářit, zazářit, ozářit, prosvětlit, rozjasnit
Hovorově: Osvítit, rozjasňovat, zjasňovat, vyjasňovat, prosvětlit, rozsvítit
Další synonyma
Garanční
Slovo "garanční" označuje stav, kdy je něco zaručeno, tedy je na to poskytnuta záruka. Znamená to, že se jedná o něco, co je zajištěno a má jistotu, že bude splněno nebo fungovat. V kontextu se často používá v souvislosti s produkty, službami nebo smlouvami, kdy je poskytnuta záruka na jejich kvalitu nebo funkčnost. V přeneseném významu může znamenat také jistotu nebo spolehlivost.
Hledět
pozorovat, sledovat. Slovo "hledět" znamená zaměřit svůj pohled na něco nebo někoho, sledovat dění kolem sebe, věnovat pozornost. Je to činnost, při které se člověk soustředí na to, co se děje před ním, a snaží se to vnímat a pochopit. Je to také synonymum pro slovo "koukat", které má stejný význam. Hledět je pasivní činnost, kdy se pouze pozoruje, ale nezasahuje se do dění. V tomto kontextu se jedná o způsob, jak se orientovat ve světě a vnímat okolní prostředí.
Nadmíru
přespříliš, nadměrně, zbytečně, více než je potřeba.
Obsese
Obsese je silná posedlost nebo posednutí něčím, co má pro jedince velký význam a zaujímá jeho myšlenky a činy. Je to stav, kdy se jedinec nemůže zbavit myšlenek, pocitů nebo chování, které ho ovládají a brání mu v běžném fungování. Tato posedlost může být spojena s různými věcmi, jako jsou například koníčky, lidé, předměty nebo myšlenky. V extrémních případech může obsese vést k psychickým poruchám a ovlivňovat celý život jedince.
Koncisní
Slovo \"koncisní\" znamená zakončovací nebo poslední. Je to slovo, které označuje něco, co je na konci nebo co je poslední v nějakém kontextu. Jedná se o přídavné jméno, které se používá k popisu něčeho, co je krátké, stručné a shrnující. Slovo \"koncisní\" může být také použito k vyjádření něčeho, co je výstižné a jasně vyjadřuje podstatu věci.
Imperativ
Imperativ je slovo, které označuje rozkaz nebo nařízení. V kontextu se používá pro označení příkazu, který má být okamžitě splněn. Je to forma vyjadřování, která se používá pro důrazné výzvy a příkazy. Imperativ se vyskytuje například v právních předpisech nebo v armádních příkazech. Jeho význam je tedy spojen s autoritou a nutností okamžitého plnění.