Tendenčnost

Význam slova: - Tendenčnost je předsudek, který má tendenci přenášet se na různé situace, osoby či věci, aniž by byl objektivně posuzován. Je to přirozený mechanismus našeho myšlení, který může být však zavádějící a ovlivňovat naše vnímání reality. Tendenčnost může být pozitivní, kdy nám pomáhá rychle reagovat na situace, ale také negativní, kdy nás omezuje a brání nám v objektivním pohledu na věci.

Synonyma: strnulost, předsudek, přenáška, náklonnost, přitažlivost, sklon, zaujatost, odhodlání, naléhavost, zaujetí

Hovorově: neobjektivita, pristrannost, sklon, náchylnost, nakloněnost, předpojatost

Další synonyma

Řez

Proces dělení nebo oddělování předmětu na dvě části pomocí ostrého nástroje, jako je nůž nebo skalpel. Tato činnost se obvykle provádí za účelem získání menších částí nebo pro účely úpravy.

Oblažit

Utěšovat nebo potěšovat někoho, přinést mu radost nebo ulevit od bolesti nebo trápení. Toto slovo se používá v situacích, kdy se snažíme zklidnit nebo uklidnit někoho, kdo je smutný nebo vystresovaný. Může se také používat k vyjádření toho, že se někdo snaží zlepšit náladu nebo pocity druhé osoby. Oblažit znamená přinést úlevu a pohodu, a to jak fyzickou, tak i emocionální. Je to slovo, které v sobě nese pozitivní význam a vyjadřuje empatii a péči o druhého.

Impersonální

Nepřímý, neosobní, nezaujímající žádné postoje nebo názory.

Vlk

Šelma z řádu šelem, která se vyskytuje v Evropě, Asii a Severní Americe. Vyznačuje se štíhlou stavbou těla, dlouhým čenichem, velkými ušními boltci a dlouhým huňatým ocasem. Vlk je aktivní převážně v noci a živí se převážně masem. V přeneseném významu se slovo vlk používá jako symbol síly, odvahy a nezkrotnosti.

Báchorka

krátký příběh, který obsahuje nadpřirozené prvky a je určený k poučení nebo zábavě.

Náčinek

předmět, zařízení, které slouží k provedení určité činnosti nebo k dosažení určitého cíle. Náčinek může být mechanický, elektronický nebo jiný. Používá se v různých oborech, například v lékařství, technice, domácnosti atd. V některých případech může být náčinek složen z více částí, které spolu tvoří funkční celek. V kontextu se jedná o obecný význam slova, který nezahrnuje konkrétní předměty nebo zařízení.