Uspokojivý
Význam slova: Stav, kdy jsou splněny požadavky nebo očekávání, což vede k uspokojení nebo spokojenosti.
Synonyma: příjemný, uspokojující, uspokojení, zadostiučinění, sytící, završení, naplnění, úspěšný, vyhovující, vyhovující
Hovorově: vyhovující, dostačující, uspokojivý, přijatelný, uspokojivý, uspokojivý
Další synonyma
Akordický
označuje melodii nebo hudbu, která je založena na akordech a jejich harmonických vztazích. Tento termín se používá zejména v oblasti hudby a popisuje melodii, která je bohatá na akordy a jejich kombinace. Akordická hudba je typická pro mnoho hudebních žánrů, jako je například rock, pop nebo jazz. Vyznačuje se tonálním charakterem a využívá širokou škálu akordů a jejich variant.
Dopřávat si
Vyjadřuje stav, kdy si někdo užívá, prožívá nebo dosahuje něčeho, co považuje za příjemné nebo přínosné. Slovo se často používá v souvislosti s osobními potěšeními, například si dopřávat dobrého jídla, odpočinku nebo zábavy. Může se ale také použít v kontextu, kdy si někdo dopřává něčeho, co je pro něj důležité, například úspěchů, zdraví nebo lásky. Význam slova tedy zahrnuje dosažení, prožívání a požívání něčeho příjemného nebo důležitého.
Obličej
Obličej je část lidské hlavy, která se nachází mezi čelem a krkem. Skládá se z líce, čela, nosu, rtů, očí, uší a úst. Je to důležitá část těla, která nám slouží k dýchání, jídlu, mluvení a výrazům emocí. Obličej je také důležitý pro komunikaci, protože nám umožňuje vyjádřit své pocity a náladu. Je jedinečný pro každého člověka a může být použit jako identifikační znak. Výraz obličeje může být také odrazem našeho vnitřního stavu a nálady. V mnoha kulturách má obličej také symbolický význam a je důležitý v umění a výrazu krásy. Popis slova "obličej" v kontextu lidského těla a jeho významu v komunikaci a identifikaci.
Nepaměť
Ztráta schopnosti uchovávat vzpomínky a informace v mozku.
Zadržovat
udržovat něco v určitém stavu nebo na určitém místě, zabránit pohybu nebo pokračování, zastavit nebo omezit něčí aktivitu nebo volbu, zpomalit nebo zastavit něco.
Šlechta
Označuje společenskou vrstvu, která se vyznačuje vysokým postavením a privilegii. Šlechta je tvořena šlechtici, kteří mají dědičné tituly a majetky. Jejich hlavním úkolem bylo původně bránit zemi a její obyvatele. Dnes se jedná spíše o symbol společenského postavení a dědictví minulosti.