Zahálčivý

Význam slova: Lenivý, nezájem o činnosti, neochota pracovat nebo se zapojit do aktivit.

Synonyma: lenostivý, nečinný, líný, odfláknutý, ležérní, apatický, inertní, slábnoucí, línej, odbytý

Hovorově: lenivý, líný, letargický, laxní, pasivní, nečinný

Další synonyma

Intrika

Intrika je negativní slovo, které označuje pleticha, zášť a zákeřné jednání. Používá se pro popis situací, kdy někdo tajně plánuje a manipuluje s ostatními za účelem dosažení svých cílů. V kontextu může být použito pro popis komplikovaného a nečestného jednání, které má za následek zmatek a konflikty.

Postelový

Slovo "postelový" označuje vše, co se týká postele - například lůžkové prádlo, spací prostředky, či jiné předměty, které se používají při spaní nebo odpočinku na posteli. Je to tedy synonymum pro slova "lůžkový" a "spací".

Rozmrzelý

Slovo \"rozmrzelý\" vyjadřuje negativní emoce jako je rozhořčení nebo zlobivost. Tento pocit je spojen s neklidem a nespokojeností. Člověk, který je rozmrzelý, může být podrážděný, nespokojený nebo dokonce naštvaný.

Čupr

Čupr je slovo, které označuje ránu nebo úder. Jedná se o slovo, které se používá v situacích, kdy dojde k fyzickému kontaktu, ať už záměrnému nebo nezáměrnému. Čupr může být také použit jako slangový výraz pro označení něčeho překvapivého nebo neočekávaného. Celkově se jedná o slovo, které vyjadřuje násilí nebo náhlý zásah. Čupr

Rozložit

je definován jako akce, při které se něco otevírá nebo roztahuje, čímž se zvětšuje jeho plocha nebo rozsah. Může se jednat o fyzický či abstraktní objekt, který se rozvíjí nebo se rozpíná. Rozložení může být prováděno ručně nebo pomocí mechanických prostředků. V přeneseném významu může znamenat také rozklad nebo rozpad něčeho na menší části.

Genitiv

Slovní druh v gramatice, který určuje příslušnost podstatného jména ke skupině podle jeho funkce věty. Genitiv vyjadřuje příslušnost, vlastnictví, příčinný vztah, důvod, místo, čas, nástroj nebo množství. Dativ vyjadřuje předmět, ke kterému se něco děje nebo který je něčím ovlivněn. Akuzativ vyjadřuje předmět, který je přímo ovlivněn činností podmětu věty.