Zvykový
Význam slova: Obyčej, který se předává z generace na generaci a je součástí každodenního života. Zvykové tradice jsou založeny na opakování a jsou důležitou součástí kultury a společnosti. Zvykové obyčeje mohou být různé v různých zemích a regionech a mohou se měnit v průběhu času.
Synonyma: zvyk, obyčej, tradice, mrav, způsob, záležitost, zvyklý, obvyklý, zažitý, zavedený
Hovorově: tradiční, obyčejný, běžný, konvenční, rutinní, ustálený
Další synonyma
Líce
Část obličeje mezi očima a ústy, která slouží k vyjadřování emocí a vytváření výrazů. Je tvořena kůží, svaly, kostmi a podkožní tkání. Tato partie obličeje je velmi důležitá pro komunikaci a vnímání druhých.
Atestace
ověření nebo prověření. Atestace se používá v různých oblastech, jako například v lékařství, právu nebo vzdělávání, kde se prověřuje schopnost nebo znalost daného jedince. Jedná se o formální proces, který má za cíl potvrdit, že osoba nebo věc splňuje stanovené požadavky. Atestace je důležitá pro zajištění kvality a důvěryhodnosti v různých oborech.
Hihňat se
"hihňat se" je smát se potichu, s výrazem radosti a štěstí.
Potřeba
Popis slova, který se používá pro vyjádření toho, co je nezbytné, nutné nebo naléhavé. Zahrnuje potřebnost a naléhavost, což jsou atributy, které určují, jak důležitá je daná potřeba. V kontextu se může jednat o fyzické, emocionální, finanční nebo jiné potřeby, které jsou pro člověka nezbytné k uspokojení a plnohodnotnému životu. Potřeba je tedy něco, co chybí a co je nutné uspokojit, aby byl člověk spokojený a šťastný.
Neoblíbený
označuje něco, co není oblíbené, není přijímáno nebo má negativní ohlas. Popisuje situaci, předmět nebo osobu, která není oblíbená, je odpudivá nebo nežádaná. Může se také použít jako synonymum pro nepopulární nebo nepříjemný.
Juxtapozice
Juxtapozice je termín, který se používá pro popis současného uměleckého stylu, ve kterém jsou protiklady a kontrasty spojeny vedle sebe. V kontextu umění se jedná o umělecký postup, který spojuje nesouvisející prvky do jednoho celku. V běžné řeči se tento termín používá pro popis situace, kdy jsou vedle sebe umístěny dva nesouvisející prvky nebo jevy.