Přeskočit na obsahSynonyma | Anikajmenovatel — část zlomku pod zlomkovou čarou→mládě — nedospělý, nedávno narozený jedinec (o zvířatech)→úkryt — místo, kam se dá ukrýt→oko — orgán zraku; u lidí párový, umístěný na hlavě→kámen — kus horniny→pstruh — rod ryb z čeledi lososovitých→hřib — rod hub→borovice — rod dřevin z čeledi borovicovitých→prs — ústrojí lidského těla na přední straně hrudníku, v němž je uložena mléčná žláza, u mužů zakrnělá→rychlý — pohybující se velkou rychlostí→ryba — studenokrevný obratlovec žijící ve vodě, pohybující se pomocí ploutví a dýchající žábrami→bez — rod dřevin (sambucus) z čeledi bezovitých plodící bezinky→abatyše — představená kláštera u ženských řádů→čitatel — část zlomku nad zlomkovou čarou→údolí — poměrně rozlehlá protáhlá sníženina mezi dvěma vyvýšeninami→rampouch — protáhlý kus ledu visící ze střechy nebo vyvýšeného převislého objektu→osika — druh topolu; strom s charakteristicky se třesoucími listy→co — zájmeno v otázkách týkajících se věcí, jevů a zvířat→klášter — církevní stavba nebo areál, který obývají řeholní osoby: mniši nebo řeholnice→habr — rod dřevin z čeledi habrovitých→trubec — včelí samec→zub — tvrdá vápenatá část těla některých obratlovců, kterou rozmělňují potravu→v — (v + lokál) vyjadřuje výskyt v rámci vymezené oblasti→na — (na + lokál) označuje polohu na povrchu něčeho→ten — odkazuje k věci nebo osobě rodu mužského, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→to — odkazuje k věci rodu středního, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→s — (s + instrumentál) vyjadřuje přítomnost nebo společnost něčeho nebo někoho, spojení s něčím, příslušnost k něčemu→z — (z + genitiv) vyjadřuje směřování směrem zevnitř něčeho→ze — jako z; používá se před slovy začínajícími na z nebo s, případně ž nebo š nebo tam, kde byl silný jer→který — vyjadřuje otázku na výběr z množiny prvků→do — solmizační slabika v hudbě→k — (k + dativ) vyjadřuje směr do blízkosti něčeho, prostorově i časově→haf — zvuk štěkání psa→ku — (ku + dativ) jako k; používá se před slovy začínajícími souhláskou retnou (zvláště p), zejména ve spojeních jako ku podivu, ku Praze apod. místo ke→za — (za + genitiv) v období, (časovém) rozmezí→ale — vyjadřuje poměr odporovací→pro — (pro + akuzativ) vyjadřuje cíl děje nebo účel činnosti→škumpa — rod rostlin z čeledi ledvinovníkovitých→svůj — nahrazuje přivlastňovací zájmeno, pokud přivlastňuje osobě nebo věci shodné s podmětem→tento — odkazuje k osobě, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→tato — odkazuje k jednotlivé osobě nebo věci rodu ženského, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→toto — odkazuje k jednotlivé osobě nebo věci rodu středního, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→moct — (způsobové sloveso) vyjadřuje uskutečnitelnost děje; mít možnost→jako — srovnává dva nebo více prvky se stejnou hodnotou→po — (po + akuzativ) vyjadřuje časové rozpětí→jeho — přivlastňuje osobě nebo věci rodu mužského, která vyplývá z kontextu→její — přivlastňuje osobě nebo věci rodu ženského, která vyplývá z kontextu→tak — tím způsobem (ukazuje na způsob známý z kontextu, jenž často následuje)→od — (od + genitiv) vyjadřuje směr z blízkosti něčeho→všechen — označuje věci jako celek→