Přeskočit na obsahSynonyma | Anikahabr — rod dřevin z čeledi habrovitých→trubec — včelí samec→zub — tvrdá vápenatá část těla některých obratlovců, kterou rozmělňují potravu→v — (v + lokál) vyjadřuje výskyt v rámci vymezené oblasti→na — (na + lokál) označuje polohu na povrchu něčeho→ten — odkazuje k věci nebo osobě rodu mužského, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→to — odkazuje k věci rodu středního, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→s — (s + instrumentál) vyjadřuje přítomnost nebo společnost něčeho nebo někoho, spojení s něčím, příslušnost k něčemu→z — (z + genitiv) vyjadřuje směřování směrem zevnitř něčeho→ze — jako z; používá se před slovy začínajícími na z nebo s, případně ž nebo š nebo tam, kde byl silný jer→který — vyjadřuje otázku na výběr z množiny prvků→do — solmizační slabika v hudbě→k — (k + dativ) vyjadřuje směr do blízkosti něčeho, prostorově i časově→haf — zvuk štěkání psa→ku — (ku + dativ) jako k; používá se před slovy začínajícími souhláskou retnou (zvláště p), zejména ve spojeních jako ku podivu, ku Praze apod. místo ke→za — (za + genitiv) v období, (časovém) rozmezí→ale — vyjadřuje poměr odporovací→pro — (pro + akuzativ) vyjadřuje cíl děje nebo účel činnosti→škumpa — rod rostlin z čeledi ledvinovníkovitých→svůj — nahrazuje přivlastňovací zájmeno, pokud přivlastňuje osobě nebo věci shodné s podmětem→tento — odkazuje k osobě, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→tato — odkazuje k jednotlivé osobě nebo věci rodu ženského, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→toto — odkazuje k jednotlivé osobě nebo věci rodu středního, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí→moct — (způsobové sloveso) vyjadřuje uskutečnitelnost děje; mít možnost→jako — srovnává dva nebo více prvky se stejnou hodnotou→po — (po + akuzativ) vyjadřuje časové rozpětí→jeho — přivlastňuje osobě nebo věci rodu mužského, která vyplývá z kontextu→její — přivlastňuje osobě nebo věci rodu ženského, která vyplývá z kontextu→tak — tím způsobem (ukazuje na způsob známý z kontextu, jenž často následuje)→od — (od + genitiv) vyjadřuje směr z blízkosti něčeho→všechen — označuje věci jako celek→aby — připojuje vedlejší větu účelovou→už — vyjadřuje stavy, věci v ději, že se něco stalo apod.→jen — jednotka japonské měny→velký — značných rozměrů, zrakem snadno rozeznatelný či postřehnutelný z dálky→když — připojuje vedlejší větu časovou→nebo — souřadicí spojka, spojuje věty v poměru slučovacím, bez čárky→až — vyjadřuje místní, časovou nebo měrovou hranici→podle — podlým způsobem→muset — (muset + infinitiv) jako modální sloveso vyjadřuje nutnost, povinnost či potřebu něco udělat, podléhat závazku či potřebě→musit — (musit + infinitiv) muset; jako modální sloveso vyjadřuje nutnost, povinnost či potřebu něco udělat, podléhat závazku či potřebě→než — označuje nerovnost→při — (při + lokál) vyjadřuje existenci v určitém období→dvě — jedna a k tomu ještě jedna; číslo označující počet 2→další — příští v pořadí→před — (před + akuzativ) vyjadřuje směřování na přední stranu něčeho→také — zdůrazňuje připojení členu výpovědi na stejné úrovni→říct — vyjádřit pomocí mluvených slov→říci — povědět slovy→ještě — vyjadřuje přidání děje nebo věcí k jiným→