markýz

Etymologie

Z francouzského marquis přes starofrancouzské markis, marchis z pozdnělatinského marchensis, jež ze starohornoněmeckého marcha a textově nedoloženého franckého *marku, které obojí z předpokládaného pragermánského *markō. Srovnej hlavně české markrabě a francouzské margrave, německé Markgraf.

Význam

1. druh titulu příslušníka vyšší šlechty, pod vévodou a nad hrabětem