Přeskočit na obsahEtymologie | Anikahyperonymum — Složené z řeckého hyper- a -onymum→amnestie — Z latinského amnestia, které ze starořeckého ἀμνηστία, doslova zapomnění. Srovne→cajk — Z německého Zeug.→emzák — Od slova mimozemšťan (ze zkratky MZ).→flamendr — Do češtiny se dostalo pravděpodobně v 17. století, když Albrecht z Valdštejna ne→Perníkov — Vzniklo nejdříve jako přezdívka pro obyvatele části Pardubic, kde se vyrábí pern→Vltava — Pochází ze starogermánského slovního spojení wilth- ahwa, „divoká, dravá voda“. →ufon — Z anglické zkratky UFO.→aak — z nizozemštiny→nominativ — Z latinského nominativus casus od nominare = nazývat.→únor — Existuje jen v češtině a obvykle se vykládá z ú- a nořit. Motivace však není zce→kvádr — Z německého der Quader, dále z latinského quadrum, quadrus.→jev — Deverbativum od jevit (se), vyvinuté ze staročeského jěv, deverbativa od jěviti,→rod — Má ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, pochází z praslovanského *rodъ, od→jinak — Ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích, odvozeno z praslovanského *→dobrý — Z praslovanského slova *dobrъ.→podbíječka — Z předpony pod-, kořene -bíj- ze slovesa bít, přípony -eč a přechylovací přípony→dnes — Všeslovanské, praslovanské *dьnьsь vzniklo jako *dьnь (den) + *sь (zájmeno tento→svět — Ze staroslověnského свѣтъ, jež z předpokládaného praslovanského *světъ, které úz→Břežany — Obec „Břežanů“, tzn. lidí žijících na břehu nebo v (u) březí; vedle dnešního výz→kategorie — Z latinského categoria, pocházejícího z řeckého κατηγορία (katēgoríā, „výpověď, →stereotyp — Z francouzského stéréotype, které je utvořeno ze starořeckých základů στερεός — →brzy — Vyvinulo se z praslovanského b’rzyj — „rychlý“.→látka — Utvořeno z praslovanského *latъka („záplata“), zdrobněliny od *lata téhož význam→život — Přes staroslověnské животъ z předpokládaného praslovanského *životъ, jež z indoe→typ — Pravděpodobně přes německé Typ převzato z latinského typus („obraz, figura, reli→výrobek — Vytvořeno spojením předpony vy- a slovesa robit. Praslovanské *vy- odpovídá indo→koherentní — Přídavné jméno od slova koherence přejatého z latinského cohaerentia odvozeného →surovina — Od slova surový („hrubý, neupravený, syrový, přírodní“), majícího ekvivalenty ve→hmota — Ze staročeského homota („látka, hmota“ ale i „vlhkost v těle“). Nepříliš jasné, →seno — Ze staročeského sěno, které vychází z praslovanského *sěno („seno, tráva“), ekvi→chátra — Pochází ze staročeského výrazu „lid chaterný“, který označoval nejnižší sociální→energie — Přes francouzské énergie a latinské energia ze starořeckého ἐνέργεια (enérgeia, →oligofrenie — Z novolatinského oligophrenia utvořeného od starořeckých základů ὀλίγος ― nečetn→idea — Z řečtiny→bledost — bledý + -ost→Kolín — Pravděpodobně ze slova koliti, tj. zatloukat dřevěné kolíky, kůly (kvůli zpevněn→prvek — Slovo zavedl Jan Svatopluk Presl odvozením od prvý, jemuž lze najít ekvivalenty →způsob — Ze staročeského spósob, zpósob, které pravděpodobně vychází z praslovanského *sъ→dobytek — Toto slovo bývá v učebnicích lexikologie uváděno jako příklad historických význa→echinacea — Z latinského Echinacea (z řeckého echino- s významem ostnitý, bodlinatý – podle →znalečné — Ze substantiva znalec a přípony adjektiv středního rodu -né.→kobyla — Z latinského caballus — „(sešlý) kůň, kobyla“.→skupina — Od slova kupa, z praslovanského *kupa, příbuzného se starohornoněmeckým houf (ně→část — Ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích, vycházejí z praslovanského →tělo — Ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích. Původ praslovanského *tělo →jednotka — Odvozeno ze slova jeden, k němuž lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazy→rostlina — V době obrozenecké odvozeno ze slova růst, k němuž lze najít ekvivalenty ve všec→diversifikace — Z latinského diverte - odvrátit→