Přeskočit na obsahEtymologie | Anikapoprava — V původním významu vykonat po právu čili soudní moc.→hřbitov — Od slovesa hřbít (s původním významem hrabat dle německého graben) v návaznosti →kecka — Ve významu (1) vzniklo apelativizací značky Keds. Ve významu (2) odvozeno od slo→šotouš — Podle Hany Konečné, která důkladně analyzovala význam a původ tohoto slova v člá→komerční — Z anglického commercial.→ateizmus — Ze starořeckého ἄθεος (atheós), "bezbožný"), z ἀν- (a-), "bez-") + θεός (theos),→víno — Z latinského vinum.→jízdné — Odvozeno od substantiva jízda příponou -né.→Afrika — Z latinského Africa terra (země Aférů), což bylo římské označení severní, jim zn→šestnáctka — Význam [3] vychází ze vzdálenosti hranice pokutového území od brankové čáry, kte→zidanovka — Podle jména francouzského fotbalisty Zinedina Zidana.→teplouš — Z adjektiva teplý a přípony -ouš.→exhaustace — Z latinského ex (ven, z) a haurio (čerpám).→bažant — Ze středohornoněmeckého fasant, ze středohornoněmeckého fasan, z pozdnělatinskéh→slipy — Z anglického to slip, vklouznout, tj. snadno si obléci.→muzeum — Podle Múz (lat. Musae), řeckých bohyň umění.→museum — Podle Múz (latinsky Musae), řeckých bohyň umění.→pytel — Odvozeno ze středohornoněmeckého biutel (dnes Beutel).→buccin — Z francouzského buccin téhož významu utvořeného počátkem 19. století.→vinice — Odvozeno od substantiva vina.→biofeedback — Složenina z předpony řeckého původu bio- („biologický“) a anglického feedback („→son — Z latinského sonus — „zvuk“.→hrad — Z předpokládaného praslovanského *gręda, které z indoevropského *gʰrendʰ-, přes →go — Z japonského 碁 (go), což je japonský název pro danou hru.→Etiopie — Ze starořeckého Αἰθιοπία (Aithiopia) - označení oblasti jižně od Egypta.→otcův — Odvozeno od podstatného jména otec příponou -ův.→rafička — Zdrobnělina ze slova rafij.→volapük — Přejato z umělého jazyka volapük→akánština — Ze slova akan a přípony -ština.→září — Označuje měsíc, kdy se započíná říje jelenů, kteří už někdy zařijí; kořenem tak →ležka — [1-2] Zdrobněním slova lež, [3] ze slova ležet→netopýr — Ze staročeského netopýř (srovnej i nářeční nedopejr, letopeř, litopéř), jež vzni→vlys — Zřejmě z německého Fries, to z francouzského frise a to buď z pozdně latinského →bidlo — Od slovesa bít příponou -dlo — vlastně tedy „nástroj, kterým se bije“. Srovnej d→papundekl — Z německého Pappendeckel.→broskev — Staročeské břěskev je přejato z výrazu středověké latiny (prunus) pers(i)ca, vla→Pavel — Z latinského paulus (malý, nepatrný).→sova — Všeslovanské, pocházející z praslovanského *sova pocházejícího z praindoevropské→vánočka — Vzniklo zkrácením slovního spojení vánoční houska.→květen — Označuje měsíc, kdy se objevuje mnoho květů. Z praslovanského *květьnь, to z *kv→březen — Označuje měsíc, kdy raší břízy.→konzola — Z francouzského console, přes německé Konsole (tentýž význam). Pravděpodobně vzn→hnis — Vzniklo ve staročeštině z hnus jakožto měkčí expresívní varianta.→hlen — Z praslovanského *glěnъ (původní význam něco slizkého, mazlavého), to je příbuzn→bubínek — Zdrobnělina substantiva buben.→kaviár — Z francouzského caviar, ze staroitalského (benátského) caviare, z tureckého havy→vous — Z praslovanského *(v)ǫsъ , které asi vychází z indoevropského *u̯endh-, resp. ro→Asie — Z řeckého slova Ἀσία.→příčestí — Podle ruského причастие (pričastije), což je částečný kalk latinského participiu→