Přeskočit na obsahEtymologie | Anikaskansen — Ze švédského skansen (hradby) podle místa ve Stockholmu, kde bylo založeno první→hřiště — Příponou -iště k substantivu hra.→glóbus — Z latinského globus — „koule“.→cukr — Ze střednohorněnomeckého zucker, to z italského zucchero, to z arabského سكر (su→sůl — Z praslovanského *solь, to z praindoevropského *séh₂l-, *séh₂ls. Srovnej s bělor→akát — Z latinského acacia a starořeckého ἀκακία (akakía) téhož významu, viz též staroř→Vánoce — Matematik, astronom a lékař Simeon Partlicius vykládal etymologii slova Vánoce j→mariáš — Z francouzského mariage – svatba.→potměšilý — Původně člověk, který „potmě šije“.→pimprle — Z rakousko-německého Pümpernickel, což původně bylo žertovné označení pro druh č→čokoláda — Přejato z italského cioccolata, jež bylo odvozeno ze španělského chocolate; to v→řád — Ekvivalenty ke slovu lze najít ve všech slovanských jazycích. Praslovanské *rędъ→čest — Přes staročeské čest (genitiv čsti, který v novočeštině prošel obměnou čs- > c-)→elita — Z francouzského élite téhož významu.→Třebíč — Název města s největší pravděpodobností pochází z místního názvu les třebečský (→naslouchátko — Od slova naslouchat.→Vojníkov — Jméno obce mohlo vzniknout tak, jak uvádí Profous, tedy z označení osoby jménem →dršťka — Nachází se pouze v češtině a je nejasného původu, asi od slova drsný.→hangár — Z francouzského hangar — „přístřešek, kůlna“ nejistého původu, nejspíše ze staro→čaj — Pravděpodobně z čínského 茶 (chá), přes turecké çay nebo perské چای (čây). Srovne→gymnastika — Patrně přes francouzské gymnastique z novolatinského „(ars) gymnastica“, které b→Neptun — Z latinského Neptūnus („bůh moří“).→karyatida — Z řeckého Καρυάτις.→aneurysma — Z latinského aneurisma téhož významu, které je ze starořeckého ἀνεύρυσμα, utvoře→aneuryzma — Z latinského aneurisma téhož významu.→mrť — Z praslovanského *mъrtъ od *merti („mřít“).→akácie — Z latinského acacia a starořeckého ἀκακία (akakía) téhož významu.→dění — Odvozeno od slovesa dít se přidáním přípony -ní k slovotvornému základu dě- (dě-→vesmír — Z ruského весь мир (ves mir – „celý svět“), začalo se používat v době národního →děj — Z praslovanského *dějati („činit“), které není doloženo, ale zkonstruováno pomoc→teorie — Přes německé Theorie a latinské theōria stejného významu ze starořeckého θεωρἱᾶ →exces — Z latinského excessus – vystupovat, vybočovat→moratorium — Přejato z latiny.→fluktuace — Z latinského fluctuationem < fluctuare < fluctus.→pendant — Z francouzštiny→melanický — z řeckého melanos – tmavý→míra — Vyskytuje se ve všech slovanských jazycích, pochází z praslovanského *měra téhož→bokmål — Z norského bok (kniha) a mål (jazyk), doslova knižní jazyk.→včela — Slovo vzniklo z původního zvukomalebného označení zvuku hmyzu ččččmmmm, jež dalo→motýl — Označení navozuje charakteristický druh poletování — motání, což dalo vzniknout →žížala — Ze staročes. žúžala, což je zvukomalebná podoba odvozená od slova žuž – hmyz, br→parlament — Z francouzského parlement – rozhovor.→symbióza — Přes novolatinské symbiosis ze starořeckého συμβίωσις ― soužití, jež vychází ze →slepýš — Slovo vzniklo doslovným (mechanickým) překladem německého substantiva Blindschle→Izrael — Od osobního jména Izrael.→duch — Ekvivalenty lze nalézt ve všech slovanských jazycích. Původní význam byl dech, p→islám — Z arabského إسْلام (islām, „odevzdání se (Bohu)“).→eufemismus — Ze starořeckého εὐφημισμός (euphēmismos) odvozeného za slov εὗ (eu, „dobře“) a φ→eufemizmus — Ze starořeckého εὐφημισμός (euphēmismos) odvozeného za slov εὗ (eu, „dobře“) a φ→entusiasmus — Pochází z řeckého slova ἐνθουσιασμός (enthusiasmos), tzn. „majíce Boha v sobě“.→