Přeskočit na obsahEtymologie | Anikamnožství — Od mnohý, k němuž lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Praslovan→nástroj — Od nastrojiti, jehož kořen vychází z praslovanského *strojь. Jeho původ je nejis→orgán — Přejato přes německé Organ téhož významu z pozdně latinského organum (nástroj, s→povrch — Z příslovce povrchu, dříve po vrchu. Ke kořenovému slovu vrch lze najít ekvivale→zařízení — Od slova řídit, odpovídající staročeské řiediti je odvozeno od řád, k němuž lze →matka — Ze staročeského matka, což je zdrobnělina z máti (genitiv mateře), které má obdo→organizace — Přejato přes německé organisieren (organizovat) z francouzského tvaru organiser →organizmus — Přejato přes německé Organ téhož významu z pozdně latinského organum (nástroj, s→plocha — Vytlačilo dříve užívané ploska. Starší etymologické slovníky nacházejí ekvivalen→vlastnost — Od slova vlastní s původním významem „co náleží pod něčí vládu“, které je odvoze→organismus — Přejato přes německé Organ téhož významu z pozdně latinského organum (nástroj, s→organisace — Přejato přes německé organisieren (organizovat) z francouzského tvaru organiser →vydra — Všeslovanské, pochází z praslovanského *vydra, původně z indoevropského *udrā, o→suši — Z japonského 鮨, 鮓, 寿司, すし (suši).→komunista — Přes němčinu z latinského communis — společný. Srovnej francouzské commune, comm→kreol — Ze španělštiny.→metr — Z francouzského maître — učitel, mistr, pán, které vychází z latinského magister→diskuse — Z latinského discussiō, což je podstatné jméno slovesné od slovesa discutere („r→ulice — Ke slovu lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Praslovanské *ulic→rýsováček — Jak uvádí Příruční slovník jazyka českého (dále PSJČ), užití je doloženo v textu→hafo — Původ slova je třeba hledat na Moravě, čemuž nasvědčuje i zahrnutí do Velkého sl→procedura — Pravděpodobně přes německé Prozedur z francouzského tvaru procédure od slovesa p→marmyška — Přejato ústní cestou z ruského мормышка téhož významu, odvozeného od názvu drobn→origami — Slovo je přejaté beze změny z japonštiny, kde je zapisováno znaky 折り紙/折紙. Znak 折→debata — Z německého Debatte, převzatého z francouzského débat, odvozeného z débattre („d→diskuze — Z latinského discussiō, což je podstatné jméno slovesné od slovesa discutere („r→plyn — Do češtiny zavedl Jan Svatopluk Presl na základě polského płyn („kapalina, tekut→maglajz — Dříve maglaj (-e m), nyní užíván spíše tvar maglajz (-u m). Slovo vzniklo podle →Benátky — Jméno italského města je odvozeno ze slovinského názvu téhož města Benetke, vych→chata — Srovnej s polským chata, slovenským chata, ukrajinským хата, běloruským хата a r→galuska — La Gauloise byla značka prvních velocipedů vyráběných ve Francii. Ve své továrně→duplicita — Vychází ze středolatinského duplicitas, které se vyvinulo z latinského duplex. S→letos — Pochází ze staročeského lêto se (tento rok).→brána — Všeslovanské; souvisí se slovesem bránit.→letošní — Z českého příslovce letos, to ze staročeského lêto se (tento rok).→pravda — Ze slova pravý a přípony -da, srovnej křivda. Původně asi správný směr.→hlavně — Z přídavného jména hlavní.→prý — Vzniklo ze slovního spojení „oni prají“ tj. praví, říkají zkrácením na praj, poz→funkce — Z (novo)latinského functiō, což je deverbativum slovesa fungī — zastávat, provád→klub — Slovo je převzato z anglického club, původně ‘kyj, palice’, pocházejícího zřejmě→krok — Polské krok , ruské dialektové корок 'stehno, kýta', srbochorvatské krâk, 'noha'→blízký — Všeslovanské. - Polské bliski, ruské близкий (blizkij), srbochorvatské blȉzak, s→překlad — pře- + klad→kilometr — Odvozeno předponou kilo- od podstatného jména metr.→hulvát — Etymologie je nejasná, slovo je pouze české. Jako příjmení doloženo koncem 14. s→špek — Z německého Speck téhož významu, které z předpokládaného pragermánského *spiką. →skanzen — Ze švédského skansen [-s-] (= hradby) podle místa ve Stockholmu, kde bylo založe→