Přeskočit na obsahEtymologie | Anikabřichomluvec — Spojením slov břicho a mluvit.→stop — z anglického stop→booklet — Slovo přejaté z anglického booklet, kde vzniklo ze slova book („kniha“) pomocí z→příkladný — odvozeno od slova příklad→remízek — Zdrobnělina substantiva remíz (odvozeného z francouzského remise) příponou -ek.→paleta — Z francouzského palette či italského paletta (případně přes německé Palette) téh→Československo — složenina jmen Česko a Slovensko→doktor — Z latinského doctor — učitel, poučovatel, jež vychází ze slovesa docēre. Srovnej→Škoda — ze starohornoněmeckého scado→bezhlavě — složením předpony bez-, kořenu slova hlava a přípony -ě→rub — Odvozeno od slova rubati; původně asi ta strana kožešiny, která byla „odrubnuta“→navzdory — složení předložky na a slova vzdor→nicméně — Vzniklo složením slov nic, méně. Doloženo už ve staročeštině, kde jeho použití b→skopčák — Slovo pochází z blíže neurčené historie z podhorských oblastí Sudet, kde žili př→tvrz — Ze starého plurálu *tvrzě snad odvozeno staročeské pojmenování neznámé houby: tr→sírový — Spojením slova síra a přípony -ový.→kariéra — Z francouzského jazyka, ze slova carrière, což původně znamenalo prostě dráha, n→mňoukání — verbální substantivum od slovesa mňoukat→strach — Vyskytuje se ve všech slovanských jazycích. Z praslovanského *strachъ. Nejčastěj→dativ — Z latinského casus dativus („pád dávající“) od dare = dát.→aplikace — Z latinského applicatio, applicāre (připojovat, připínat) < ad- + plicāre (vinou→branka — zdrobnělina slova brána→věžák — spojením slova věž a přípony -ák.→metresa — Z francouzského maîtresse (milenka, paní domu, učitelka), které přes mužský prot→Amerika — Pojmenována po italském cestovateli z přelomu 15. a 16. století Amerigo Vespucci→gymnasta — Z řeckého γυμναστής (gymnastés, „lektor sportu“), odvozené od γυμνός (gymnós, „n→související — Zpřídavnělý přítomný ženský přechodník slovesa souviset – souvisejíc.
Tvar "souv→medle — Původem staročeské slovo, zkrácenina z „mne dle“. Dnes (1971) jen humoristicky v→desperát — Z latinského desperatus, které je trpným příčestím slovesa dēspērāre — zoufat si→kristadelfián — Z anglického Christadelphian, které v 19. století utvořeno ze starořeckých zákla→filuta — Z francouzského filou, které je nářeční formou subst. fileur.→chiropterofilie — Podle latinského Chiroptera (letouni).→entomofilie — Podle řeckého ἔντομος (hmyz, doslova rozdělený do sekcí).→entomogamie — Podle řeckého ἔντομος (hmyz, doslova rozdělený do sekcí).→anemogamie — Podle řeckého ἄνεμος (anemos, vítr).→šalina — Zkomolením a zkrácením německého elektrische Linie (elektrická linka) nejpíš v d→chaos — Z řeckého χάος.→dýně — Nejasná. Novější hypotézy předpokládají existenci praslovanského *dūnja, které b→cejcha — Do češtiny se dostalo z německého Zieche, kam se dostalo z latinského theca. Do →kartézský — Z latinské varianty jména filozofa Descarta – Cartesius.→ohm — Odvozeno od příjmení německého fyzika Georga Simona Ohma (1789–1854).→adresa — Z latiny: ad + directus.→Ekvádor — Ze španělského Ecuador, které z apelativa ecuador — rovník, jež z latinského æqu→rašple — Z německého Raspel→spěž — Z německého Speise.→šavle — Pravděpodobně u většiny Slovanů zní toto slovo sabla (rusky sáblja, bulharsky sa→zglajchšaltování — Z německého (zejména nacistického) termínu Gleichschaltung odvozeného od slovesa→suicidální — Z latinského suicidium – sebevražda→autentický — Z latinského authenticus (původní, pravý).→aretace — Z francouzského arrêt (zadržení, zastavení).→