Přeskočit na obsahEtymologie | Anikatryska — Přestože slovo vykazuje vnější podobnost se slovesem tryskat, ve skutečnosti s n→dýza — V technických významech je odvozeno z německého Düse, které je naopak odvozeno z→přispěvatel — Od kmene slovesa přispívat (dříve přispievati) příponou -tel se současným zkráce→truc — Z německého Trotz.→restaurace — Odvozeno z německého Restauration, Restaurant z francouzského restaurant.→memento — Z latinského slovesného tvaru mementő.→groteskní — Z francouzského grotesque ve stejném významu.→paštikář — Odvozeno od substantiva paštika příponou -ář. Význam (3) vznikl v době, kdy měl →mše — Ze staročeského mšě, jež je, podobně jako v dalších slovanských jazycích, odvoze→obyčejný — Ze substantiva obyčej a přípony -ný.→viď — Vzniklo zkomolením staročeského tvaru vědě slovesa vědět s významem vím.→Wikidruhy — Složením slov wiki a druhy.→Wikiverzita — Složením slov wiki a univerzita.→žesť — Pojmenování pro tuto skupinu hudebních nástrojů bylo přejato Josefem Jungmannem →valný — Význam dobrý, hodnotný vznikl přenesením ze spojení valné sukno, tj. takové, kte→hegemonie — Z řeckého ἡγεμονία.→žestě — Plurál podstatného jména žesť.→růž — Pochází z francouzského rouge („červený, červeň“). Souvisí s českým rudý.→soužit — Utvořeno předponou s- od adjektiva úzký. Vlastně přivádět do ouzkých, do úzkých.→grog — Z anglického grog téhož významu, jež je původně přezdívkou admirála Vernona. Ten→palačinka — Podle Šmilaeura (1940) slovo pochází ze slovenského palacinka, to z maďarského p→karé — Z francouzského carré.→bezpochyby — Složenina slovního spojení bez pochyby. Slovo bezpochyby už bylo v minulosti pon→trubka — Označení hudebního nástroje je deminutivum slova trouba, utvořeného ze staroněme→senátor — Z latinského senator, které je odvozeno od substantiva senatus (senát), to od sl→pseudonym — Slovo řeckého původu vzniklé spojením slov ψευδής (klam) a όνομα (jméno).→Eustác — Εὔσταχυς (Eustachys), což znamená „plodný“, „úrodný“; latinským ekvivalentem je →nestor — Podle jména pylského krále Nestora, který byl nejstarším účastníkem Trojské válk→senior — Původem z latiny, kde je toto slovo komparativem adjektiva senex (starý), tj. se→standard — Slovo pochází ze starofrancouzského estandard (v současné francouzštině étendard→Roudné — Název obce pochází od potoka obsahujícího rudu nebo od vymýceného, zúrodněného l→rechle — Z německého der Rechen – hrábě.→kvadrát — Z latinského quadratum.→image — Převzato z angličtiny.→fena — Z latinského canis femina — „psí samice“ vzniklo románské fenna, jež bylo přejat→pachatel — Z páchat a -tel.→diákon — Odvozeno z pozdně latinského diaconus, jež vzniklo z řeckého διάκονος diaconos —→zahálka — Kořen slovesa zahálet + přípona -ka.→vytrvale — Ze slovesa vytrvat.→stres — Z anglického stress-zátěž→džínsovina — Z anglického slova jeans, což je od anglického jména Genoa pro italský Janov.→džínovina — Z anglického slova jeans, což je od anglického jména Genoa pro italský Janov.→džínsy — Z anglického slova jeans, což je od anglického jména Genoa pro italský Janov.→krepdešín — Z francouzského názvu crêpe de Chine, tedy „krep z Číny“.→baráž — Z francouzského barrage (zábrana, překážka).→cider — Přejaté slovo z francouzského cidre.→šezlong — Z francouzského chaise longue.→laxní — Z latinského laxus→katafalk — Z italského catafalco.→