Přeskočit na obsahEtymologie | Anikasveřepý — Z předpokládaného praslovanského *sverěpъ. Srovnej např. ruské adjektivum свире́→vít — Slovo pochází z latinského jména Vitus.→Pavla — Ženská obdoba mužského jména Pavel latinského původu, znamenajícího malý, skromn→man — Z německého Lehnsmann.→vulgární — Z latinského vulgaris. Srovnej např. francouzské vulgaire.→Hudsonův — Odvozeno od osobního jména Hudson příponou -ův.→záňadří — Z předpony zá-, substantiva ňadra a přípony -í.→hastrman — Vzniklo změnou souhlásky ze středohornoněmeckého wazzerman přes staročeské vastr→kamarád — Z francouzského camarade (kolega, spolužák), původněji ze španělského camarada (→Soul — Z korejského 서울 prostřednictvím anglického Seoul (to asi z francouzského Séoul) →šampus — Z německého Schampus, to vzniklo přidáním žertovné pseudolatinské koncovky -us.→šampuska — Odvozeno od substantiva šampus (v obecné češtině synonymum pro šampaňské, resp. →kovář — Odvozeno od výrazu kovat příponou -ář.→puzzle — Přejato z angličtiny, kde toto slovo znamená obecně hlavolam či hádanku.→kanimůra — Ze jména japonského admirála Hikonodža Kamimury, který byl dle pověsti vezen na →Arktida — Vzniklo ze starořeckého ἄρκτος — medvěd, vztahujícího se k souhvězdím Velké medv→admirál — Přes angličtinu a francouzštinu odvozeno ze středověkého arabského امير amir — „→melancholie — Přes latinské melancholia ze starořeckého μελαγχολία, které doslova znamená „čer→soudružka — Ženská forma slova soudruh.→Džamila — Z arabského جَمِيلَة (krásná).→poliklinika — Vzniklo přidáním předpony poli- z řeckého πόλις (polis – město) k slovu klinika.→křivda — Ze slova křivý a přípony -da, srovnej pravda. Původně asi nespravedlivý, křivý p→hučet — Onomatopoického původu, vychází zřejmě z citoslovce hú.→workshop — Přejato z anglického workshop téhož významu; poprvé zaznamenáno k roku 1991. K v→Arktis — Vzniklo ze starořeckého ἄρκτος — medvěd, vztahujícího se k souhvězdím Velké medv→dvakrát — Spojení slova dva a přípony -krát.→tester — Převzato z angličtiny.→Světlana — Slovanský původ; odvozené z světlá.→Miloslava — Slovanskeho původu, význam je slavný milostí, milý, klidný.→Libuše — Slovanský původ; odvozené z libá.→Voršila — Z latinského jména Ursula, z latinského ursula (malá medvědice), zdrobnělina z u→víkend — Z anglického weekend (week – týden, end – konec), tedy doslova konec týdne.→mizerný — Z latinského miser — ubohý, žalostný, bídný.→jesen — Všeslovanské, srovnej slovenské jeseň, polské jesień, ukrajinské осінь, bělorusk→Solvejžin — Odvozeno od vlastního jména Solvejga, které vzniklo počeštěním norského Solveig,→čabajka — První význam podle původu uzeniny z maďarského města Békéscsaba. Druhý význam po→čabraka — Z turečtiny.→výlet — Pojem zavedl po roce 1862 zakladatel Sokola, Miroslav Tyrš, na základě představy→dvojchyba — Spojením číslovky dvě a substantiva chyba.→šelma — Přes staročeštinu ze středohornoněmeckého schëlme, kde mělo význam mor, epidemie→makadam — Ve významu „drť“ odvozeno od jména stavebního inženýra Johna L. McAdama. Ořech j→travička — Význam odvozen jako deminutivum od substantiva tráva příponou -ička.→travič — Odvozeno od slovesa trávit příponou -ič.→sebevražda — Odvozeno od substantiva vražda pomocí předpony sebe-.→třimecítma — Zkrácením z tři mezi desítma.→dráb — Původ slova je nejasný.→nýt — Z německého Niet téhož významu. Srovnej polské nit.→nunvář — Ze staročeského nunva pomocí přípony -ář, to ze staro a středně hornoněmeckého n→pexeso — Apelativizací vlastního jména – názvu konkrétního výrobku karetní hry PEXESO, kt→lázně — Od jednotného čísla lázeň. Staročeské lázn, lázna, lázně, polské łaźnia, staroru→