Přeskočit na obsahEtymologie | Anikašpásovat — Z německého Spass/Spaß, které přes italštinu z nedoloženého vulgárně latinského →ládovat — Z německého laden.→šmakovat — Z německého Geschmack a schmecken.→rudoarmejec — Počeštěním ruského красноармеец, které vzniklo ze slovního spojení Красная армия→retroaktivní — Spojením předpony retro- (z latiny, „zpět, zpětný“) a adjektiva aktivní.→sichrhajcka — Zkrácením z německého Sicherheitsnadel. Srovnej např. slovenské spišské ziherhaj→pechfógl — Z německého Pechvogel téhož významu.→pech — Z německého Pech téhož významu.→přehršel — Původní význam je množství, které se nabere do obou hrstí. Církevněslovanský pře→amalgám — Vzniklo spojením arabského členu al a řeckého μάλαγμα (malagma) — „změkčující pr→zabývající se — Vlastně jde o zpřídavnělý přechodník přítomný od slovesa zabývat se.→trop — Z francouzského trop – „příliš“→Taiwan — Vzniklo přepisem a počeštěním z čínského 臺灣 (zjednodušenými znaky 台湾). Doslovně →verbální — Odvozeno od latinského substantiva verbum – slovo, sloveso.→ambice — Vzniklo z latinského ambitio — „obcházení“ (voličů), souvisejícího se slovesem a→Rom — Přes romské rrom zřejmě ze staroindického डोम.→dvojče — dva, dvojí + přípona -če→kmotr — Z latinského compater - spoluotec.→kmotra — Z latinského commater - spolumatka.→křest — Převzato ze staročeštiny, kde vzniklo ze staroslověnského крьстъ — „kříž“, to pa→sekýrovat — Z dřívějšího německého sekkieren, které z italského seccare.→znechutit — Utvořeno od chuť, respektive nechuť.→hnidopich — Osoba, která píchá i do hnid. Slovo zpopularizoval politik, novinář a vydavatel →černobílý — Toto slovo bývá uváděno jako příklad slučovací (kopulativní) složeniny. Vzniklo →poslíček — Zdrobněním slova posel.→palaš — Převzato z maďarštiny, slovo tureckého původu.→vitraj — Z francouzského substantiva vitrail, z latinského vitrum — „sklo“.→Nagyová — Přechýlením mužského příjmení Nagy příponou -ová.→imrvére — Z německého immer während, příp. immerwährend (ustavičný, neustálý).→rajzovat — Z německého reisen.→puškvorec — Z německého Brustwurz (puškvorec obecný), staročesky prustvorc, prsné kořenie.→vlhkost — Viz vlhký.→biceps — Převzato z latiny, kde adjektivum biceps znamená dvojhlavý.→ambo — Podle italského označení výhry ambosolo — „jenom dvě“, z latinského ambo.→diaspora — Slovo je přejato z řeckého διασπορά, v překladu znamená „rozptýlení“.→mimochodem — Původní význam slova byl „v chůzi mimo“.→mimochod — Vyvinulo se ze staršího výrazu jinochod lidovým nahrazením první části předponou→žoldák — Od původního neutrálního žoldnéř přidáním hanlivé přípony -ák, zde spíše k zákla→gamesa — Odvozeno z anglického substantiva game – hra, respektive jeho plurálu games; žen→bidon — Přejato z francouzštiny, kde toto slovo znamená plechovka, kanystr, bandaska.→křivdit — Utvořeno od křivda, které pochází od křivý.→nazelenalý — Z předpony na- a slova zelený.→ctít — Souvisí s čest.→Terezie — Původ není zcela objasněn. Latinská podoba (Thēraesia/Theresia) nasvědčuje hypot→Terezín — Odvozeno od podstatného jména Tereza příponou -in.→pyžamo — Přes německé Pyjama z anglického pyjamas. To bylo odvozeno z hindského padžama, →cizosprašný — Patrně kalk příslušného německého (substantiva) Fremdbestäubung významu „cizospr→pohřebné — Od substantiva pohřeb pomocí přípony -né.→porodné — Ze substantiva porod pomocí přípony -né.→