kněz
Význam
- muž oprávněný vykonávat posvátnou službu a předsedat náboženským obřadům; prostředník mezi člověkem a božstvem
- příslušník stavu, jenž je výlučně oprávněn sloužit eucharistii
Synonyma
Překlady
| Jazyk | Překlad |
|---|---|
| Němčina | Priester |
| EL | ιερέας |
| Angličtina | reverend |
| Španělština | cura |
| FI | pappi |
| Francouzština | curé |
| HU | pap |
| Italština | sacerdote |
| LA | sacerdos |
| Polština | ksiądz |
| Ruština | поп |
| Slovenština | kňaz |
| GRC | ιερεύς |
Etymologie
Všeslovanské. Polské ksiądz, ruské князь (kňjaz), srbské књаз (knjaz), chorvatské knêz, staroslověnské кънѧзь (kъnędzь). Předpokládané praslovanské *kъnędzь je raná výpůjčka z textově nedoloženého pragermánského *kuningaz – vládce rodu, král (srovnej německé König, anglické king – král a litevské kunigas (kněz, farář) versus kunigaikštis (kníže, velekníže)) od *kunja- 'rod, pokolení', jež souvisí s latinským genus téhož významu. V západoslovanských jazycích došlo k významovému posunu světský hodnostář, kníže → církevní hodnostář, kněz. Srovnej kníže. detail →
Zdroj: Wikislovník (via Kaikki.org) · CC BY-SA 3.0