Fortuna

Význam: Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)

Další latinský slovník

Alicuius

něčí

Opus est facto

je třeba činu

Praeda

kořist

Dispositio

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

Blandior

lichotit, pochlebovat ; lichotit, lahodit, vábit (k požitku)

Demum

konečně