Fortuna
Význam: Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)
Další latinský slovník
Ubi primum
když, jakmile
Blaveus ^2
(form. flaveus)
Se eiacio
vyřítit se
Non dubitare
nepochybovat, být přesvědčen
Adesse
být přichystán
Exaudio
přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat