Přeskočit na obsahEtymologie | Anikakvalita — Přes západoevropské jazyky z latinského quālitās, substantiva odvozeného od táza→obrlajtnant — Z německého Oberleutnant. Tvořeno předponou obr- (z německého ober – nad) a názv→lézt — Všeslovanské: polské leźć, ruské лезть, staroslověnské лести. Praslovanské *lězt→čivava — Podle největšího mexického státu Chihuahua→igelit — Apelativizací obchodního názvu měkčeného polyvinylchloridu, který vznikl spojení→klk — Vzdáleně příbuzné s latinským calx (pata).→šufánek — Ze středohornoněmeckého schuofe resp. schuofen — „nádoba na čerpání“, „náběrka“.→střevo — Ze staroslovanského červo, to z indoevropského sker- — „řezat, sekat“, srovnej s→abonent — Z původního francouzského abonnement přes německé Abonnent, Abonnement.→epitel — Z řeckého epi (nad) a thelys (jemný, měkký).→klokan — Vytvořil snad Jan Svatopluk Presl podle slova skokan.→muchomůrka — Utvořeno od moucha a mořit/mor - vlastně tedy houba, která moří mouchy.→violistka — Přechýlením maskulina violista příponou -ka.→feferonka — Převzato z italského peperone prostřednictvím německého Pfefferone s (dříve hovo→feferon — Převzato z italského peperone prostřednictvím německého Pfefferone s (dříve hovo→blues — Z angličtiny.→svátek — Od přídavného jména svatý.→tuzemák — Zpodstatnění určujícího adjektiva ve slovním spojení tuzemský rum formou sufixac→manšestr — Název odvozen od anglického města Manchester, kde se látka původně vyráběla.→lejstro — Ze středověkolatinského registrum – seznam, soupis (disimilace dvou vzájemně blí→zábst — Všeslovanské. – Polské ziębnąć, ruské зябнуть, srbochorvatské zepsti, církevněsl→majír — Z německého Meierhof.→moldánky — Odvozeno od země Moldávie; hudební nástroj zřejmě pocházel od moldavských pastev→Moldávie — Odvozeno od řeky Moldavy, jejíž označení má snad souvislost s německým Mulde — „→poskytovat — Předponou od skýtat→kmoch — Hypokoristikon slova kmotr (podobně jako bratr → brach). Je považováno za typick→mořit — Všeslovanské. – Polské morzyć, ruské морить , srbochorv. moriti. Praslovanské *m→kšaft — Z německé dialektové podoby dnešního Geschäft, od nějž rovněž pochází naše kšeft→krása — Všeslovanské. Staročeské krása ve významu lesk, krása, červeň. Polské krasa – kr→wikipedista — Odvozeno od substantiva Wikipedie příponou -ista, analogicky k esperantskému sub→wikipedistka — Přechýlením maskulina wikipedista příponou -ka.→osmistěn — Spojením číslovky osm a podstatného jména stěna.→šestistěn — Spojením číslovky šest a podstatného jména stěna.→cizák — Vytvořeno od adjektiva cizí přidáním pejorativizující^(zdroj?) přípony -ák.→urna — Z latinského urna — „nádoba, hrnec; popelnice; osudí“, jež souvisí s latinským u→plenta — Z německého Blende – clona, zástěna, jež souvisí s blind – slepý, srovnej s hesl→kněz — Všeslovanské. Polské ksiądz, ruské князь (kňjaz), srbské књаз (knjaz), chorvatsk→kníže — Staročesky kniežě – knížecí syn, od kněz ve významu kníže. Když došlo v češtině →trpaslík — Staročeské třpaslek, církevněslovanské трьпѧстъкъ (trьpęstъkъ). V základu slova →častuška — Z ruského частушка, které vychází z частый (častý), dále viz častý.→potvrdit — spojením předpony po- a slovesa tvrdit→pivečko — Zdrobnělina substantiva pivo pomocí přípony -ečko.→pivovárek — Zdrobnělina substantiva pivovar pomocí přípony -ek.→erb — Z německého Erbe – dědic, dědictví.→topaz — Ze zastaralého názvu ostrova Zabargad - Topazos.→korund — Z tamilského குருந்தம்.→rubín — Z latinského rubens.→škaredý — Polské szkaradny, ruské скаредный (skárednyj) 'lakomý' (staroruské skarędъ, skar→